Kostra horní končetiny

Navigace: Téma: Pohybový aparát | Stáhnout v PDF | Fotogalerie

Vypracoval: Libor Luňáček

Obsah:

Pletenec HK: Lopatka | Klíční kost
Kostra volné horní končetiny: Humerus | Radius | Ulna | Carpus | Metacarpus | Články prstů

Pletenec horní končetiny (cingulum membri sup.)

Lopatka (scapula)

char.: plochá trojhranná kost, popisujeme:
- okraje:
  - vnitřní: margo med. (= vertebralis)
  - zevní: margo lat. (= axillaris)
  - horní: margo sup. - mělký zářez incisura scapulae, překlenutý lig. transversum scapulae sup. → otvor, kterým prochází n. suprascapularis; zevně od zářezu zobcovitý výběžek (processus coracoideus), zahnutý ventromediálně
- úhly:
  - horní úhel: angulus sup.
  - dolní úhel: angulus inf.
  - zevní úhel: angulus lat. → cavitas glenoidalis (hruškovitého obrysu), na kran. okraji tuberculum supraglenoidale, na kaud. okraji tuberculum infraglenoidale; pod kloubní jamkou lopatka zúžena → krček lopatky (collum scapulae)
- plochy:
  - hřbetní strana (facies dorsalis) rozdělena hřebenem (spina scapulae) na 2 jámy → fossa supra- et fossa infraspinata
    - spina scapulae - začíná na med. okraji lopatky malým trojhranným políčkem, zvyšuje a na zevní stranu vybíhá v nadpažek (acromion) - ten se otáčí vpřed; asi ve 1/3 vzdálenosti od med. okraje je tuberositas triangularis spinae scapulae → úpon. místo m. trapezius
  - vnitřní plocha lopatky (facies costalis) - lehce vyhloubená ve fossa subscapularis, má 3 - 4 drsné čáry (lineae musculares) sbíhající se k angulus lat. → místa úponů šlašitých sept m. subscapularis
osifikace lopatky: hl. jádro se objevuje koncem 2. fetál. měsíce (v blízkosti collum scapulae), osif. jádro v proc. coracoideus v 1. - 2. r.; akromion má 2-3 var. osifikační jádra mezi 13. - 16. rokem, po 16. roce srůstá akromion s lopatkou; doplňkový osifikační lem na med. okraji a na kaud. úhlu lopatky se objevuje v 15. - 18. r., pak srůstá s lopatkou. Poznámka: nesrostlé akromion → os acromiale (6%).

Nahoru

Klíční kost (clavicula)

char.: kost dlouhá 12 - 16 cm, lehce zahnutá na způsob "S", mediální 2/3 prohnuty ventrálně, laterální 1/3 prohnuta nazad; uložena povrchně, hmatná téměř v celém svém průběhu
- deflexio claviculae = charakteristické zakřivení klavikuly, ta je ohnuta tak, že držíme-li její akromiální konec vodorovně, sklání se sternální konec kaudálně
popisujeme:
- extremitas acromialis
  - facies articularis acromialis (kloub. plocha pro skloubení s akromionem)
  - v zevní 1/3 na zadním obvodu → tuberositas coracoidea: - začíná zde lig. coracoclaviculare; může být rozdělena v tuberculum conoideum a linea trapezoidea → místo úponů 2 složek korakoklavikulárního kloubu
- extremitas sternalis
  - facies articularis sternalis (kloub. plocha skloubení s prsní kostí)
  - na spodní straně úpon. místo pro lig. costoclaviculare (→ impressio ligamenti costoclavicularis), odtud laterálně mělká rýha - sulcus subclavius → začátek pro m. subclavius
osifikace: začíná u embryií dlouhých asi 16 mm; u žen okolo 14. r., u mužů okolo 17. r. se objevuje na sternál. konci klavikuly - epifýza, ta okolo 20. r. s klavikulou splývá

Nahoru

Kostra volné horní končetiny

Pažní kost (humerus)

char.: dlouhá kost tvořena střední diafýzou a dvěma koncovými epifýzami (prox. a dist.)
popis:
- proximální konec kosti
  - hlavice (caput humeri): konvexní styčná plocha o rozsahu 1/3 povrchu koule
  - okraj styčné plochy tvoří collum anatomicum humeri → osa hlavice s osou diafýzy svírají kapitodiafyzární úhel (asi 130 st.)
  - ventrálně pod hlavicí 2 hrbolky:
    - tuberculum majus: lateroventrálně; větší
    - tuberculum minus: ventrálně; menší
  - oba hrbolky se distálně prodlužují v hrany: crista tuberculi majoris et minoris
  - mezi hrbolky vzniká sulcus intertubercularis, do kterého se vkládá šlacha caput longum m. bicipitis brachii
  - pod oběma hrboly kost zúžena v collum chirurgicum humeri (tzv. chirurgický krček), X! místo snadných a častých zlomenin pažní kosti; krček obepínají dvě tepny (aa. circumflexae humeri) (!)
- diafýza kosti (tělo, corpus humeri)
  - na průřezu zaobleně trojhranné, na zevní straně → tuberositas deltoidea
  - distálněji "běží" po zadní straně mělký laterodistálně mířící spirální otisk → sulcus n. radialis
  - plochy: facies anteromed., anterolat. et post.
  - hrany:
    - margo med. → crista supracondylaris med.
    - margo lat. → crista supracondylaris lat.
  - foramen nutricium - lok.: zadní strana kosti (přibližně v polovině), míří distálně (!)
  - X! asi 6 cm nad dist. koncem humeru může být na med. okraji vytvořen proc. supracondylaris (entepicondylicus); u člověka je v embryonální době tento výběžek naznačen vždy (!)
- distální konec kosti
  - distálním směrem: diafýza se rozšiřuje a vybíhá v epicondylus medialis et lat.
  - za vnitřním epikondylem - mělká rýha sulcus n. ulnaris
  - dolní konec humeru → kloub. plochy (condylus humeri)
  - pod epikondyly se nachází:
    - hlavička (capitulum humeri) - tvar kulového pásu; nad hlavičkou: fossa radialis et coronoidea (při ohnutí do ní zapadá proc. coronoideus ulnae)
    - kladka (trochlea) - složena ze 2 kuželovitých proti sobě přivrácených úseků
  - na dorsální straně: fossa olecrani (při extenzi lokte do ní zapadá olecranon ulnae)
  - X! u gracilních kostí mohou být fossa coronoidea et olecrani spojeny otvorem - foramen supratrochleare
osifikace: diafýza začíná ve 2. fetál. měs.; v hlavici se objevuje epifýzové jádro v první 1/2 1. r.; samostatná jádra mají: tuberculum majus et minus (ve 2. a 3. - 4. r.), s hlavicí splývají mezi 4. - 8. r.; dále epicondylus med. et lat.; mezi 13. - 16. r. srůstají jádra epikondylů s tělem kosti

Nahoru

Vřetenní kost (radius)

popis: proximálně kost rozšířena v hlavičku (caput radii), ta je miskovitě prohloubena ve fovea capitis radii → opírá se o capitulum humeri; po obvodu má válcovou kloub. plochu → circumferentia articularis radii
pod hlavičkou → krček (collum radii), distálně od něj tuberositas radii
tělo (corpus radii):
- plochy: facies ant., post. et lat.
- hrany:
  - margo interosseus (crista interossea) - obrácena k ulně
  - margo ant.
  - margo post.
distálně radius rozšířen, 2 styčné plochy:
- incisura ulnaris → pro hlavičku loketní kosti
- facies articularis carpea
na palcovém okraji vybíhá radius v hmatný proc. styloideus radii
na dorsální straně se nachází tuberculum dorsale radii a šlachové žlábky (sulcus tendinis) - lateromediálně pro: m. abductor pollicis longus a m. extensor pollicis brevis, m. extensor carpi radialis longus et brevis, m. extensor pollicis longus, m. extensor digitorum communis, m. extensor indicis proprius

Nahoru

Loketní kost (ulna)

popis: nejširší na prox. konci, zde vybíhá nazad v olecranon (okovec)
prox. konec vyhlouben v incisura trochlearis (semilunaris) → zapadá do ní trochlea humeri
ventrální okraj kosti vybíhá v proc. coronoideus distálně od něj → tuberositas ulnae
proti hlavičce radia je ulna vyhloubena v incisura radialis
tělo (corpus ulnae) - na průřezu trojboké, přední strana plochá; popisujeme:
- plochy: facies ant., post. et med.
- hrany:
  - margo interosseus (crista interossea) - obrácena k radiu
  - margo ant.
  - margo post. - téměř po celé délce podkožně hmatná
crista m. supinatoris - na dorsální straně, proximálně, ne vždy zřetelná
distálně se ulna zužuje a zaobluje → zakončena hlavičkou (caput ulnae), ta vzadu vybíhá v proc. styloideus ulnae (na malíkové straně)
na palcové straně → vypuklá circumferentia articularis (→ skloubení s radiem)
foramina nutricia = na radiu i ulně: vždy palmární strana kostí, míří proximálně (!)

Nahoru

Zápěstní kůstky (ossa carpi, carpus)

seřazeny ve dvě příčné řady po 4 kostech: a) prox. řada: os scaphoideum (naviculare), os lunatum, os triquetrum, os pisiforme; b) dist. řada: os trapezium (multangulum majus), os trapezoideum (multangulum minus), os capitatum, os hamatum
popis jednotlivých kůstek:
- os scaphoideum (loďkovitá k.): popis: a) palmární str.: - na radiál. okraji hrbolek tuberculum ossis scaphoidei → úpon m. abductor pollicis brevis; b) prox.: vypuklá styčná plocha pro radius; c) dist.: 2 vypouklé fasety pro os trapezium et trapezoideum; d) ulnár. str.: jamka pro os capitatum a ploška poloměsíčitého obrysu pro os lunatum; e) dorz.: otvůrky pro cévy
- os lunatum (poloměsíčitá k.): popis: a) prox.: konvexní, b) dist.: konkávní, c) boční plochy: téměř rovné, d) dorz.: plochá, drsnější, s otvůrky pro cévy
- os triquetrum (trojhranná k.): a) prox.: konvex. styčná plocha, opírá se o chrupavčitou destičku dělící ulnu od karpu; b) dist.: vlnovitě prohnuta pro skloudení s os hamatum; c) rad.: ploška pro os lunatum; d) ulnár.: (směrem do dlaně), rovná ploška kruhovitého obrysu pro os pisiforme
- os pisiforme (hrášková k.) - drobná kůstka; zavzata do úpon. šlachy m. flex. carpi uln., dist.: hrbolek → z něj odstupuje lig. pisohamatum a lig. pisometacarpeum
- os trapezium (mnohostranná větší k.): charakteristická sedlová ploška pro I. meta; popis: a) prox.: slabě konkávní ploška pro os scaphoideum; na straně dlaňové má rýhu od šlachy m. flexor carpi radialis (sulcus tendinis pro m. flexor carpi radialis), b) rad.: tuberculum ossis trapezii (zde začínají: m. abductor pollicis brevis, m. opponens pollicis, dále je zde připojeno retinaculum flexorum), c) uln.: 2 styčné plošky (větší pro os trapezoideum a menší a úzká pro II. meta)
- os trapezoideum (mnohostranná menší k.): dorsálně širší, palmárně se klínovitě úží, dorsální ploška drsná, všechny ostatní plochy hladké; popis: a) rad.: lehce vypouklá, opírá se zde o os trapezium, b) uln.: naléhá na os capitatum, proximální okraj o os scaphoideum, distální stříškovitě vypouklá strana je určena pro prohbí, které je na bázi II. metakarpu
- os capitatum (hlavatá k.): největší ze zápěstních kůstek, svou hlavou se vkládá do jamky, kterou tvoří os scaphoideum et lunatum; popis: a) radiálně malá ploška pro os trapezoideum, b) ulnárně dlouhá a téměř rovná ploška pro os hamatum, c) distálně rovná faseta pro III. meta a na okraji úzká a nekonst. faseta pro II. meta
- os hamatum (hákovitá k.): proximální vlnovitě prohnutou plochou přiložena k os triquetrum, radiálně skoro rovnou plochou k os capitatum, distálně 2 fasety pro IV. a V. meta; na ulnár. okraji vybíhá do dlaně hamulus ossis hamati (úpon: lig. pisohamatum, m. flexor digiti minimi brevis)

Nahoru

Záprstní kůstky (ossa metacarpalia, metacarpus)

popisujeme: bazi (basis), tělo (corpus) a hlavičku (caput)
těla II. - V. meta zaobleně trojboká, hlavičky po bocích rovné, někdy optřeny i jamkami; kloubní plochy hlaviček vypouklé dorsopalmárně i napříč
popis jednotlivých meta:
- I. meta (os metacarpale I) - nejkratší a nejsilnější, proximálně sedlovitá plocha pro os trapezium, tělo (dorsálně ploché, na palm. straně lehce vypouklé), na lat. straně podélná hrana → úpon m. opponens pollicis
- II. meta - nejdelší, proximálně zářez pro skloubení s os trapezoideum, radiálně úzká plocha pro os trapezium, dlaň. strana baze zdrsnělá → úpon šlachy m. flexor carpi radialis
- III. meta – na bazi dorsálně na radiálním okraji výběžek (proc. styloideus) = úpon šlachy m. extensor carpi radialis brevis; proximální téměř rovná plocha baze naléhá na os capitatum; po bocích fasety pro sousední baze meta (1 pro II. meta, 2 pro IV. meta)
- IV. meta - kratší a slabší než III. meta, prox. plocha baze naléhá na os hamatum, po bocích styčné plochy pro sousední meta: 2 pro III. meta, 1 pro V. meta
- V. meta – popis: na bazi proximálně sedlovitá plocha pro os hamatum, na radiálním okraji plocha pro bazi IV. meta; na ulnár. okraji slabá drsnatina pro úpon šlachy m. extensor carpi ulnaris

Nahoru

Kosti prstů ruky (ossa digitorum manus)

články prstů (phalanges) jsou na každém prstu 3, na palci 2; na článku popisujeme: bazi (basis), tělo (corpus) a hlavici (caput phalangis)
popis jednotlivých článků:
- phalanx prox. (prima) - nejdelší, dorsálně konvexní; baze rozšířené s oválnými konkávními jamky pro hlavičky meta, distální konce ukončeny kladkami pro následující články
- phalanx media (secunda) - kratší, stejně široký jako phalanx prox.; výrazné postranní hrany → úpon rozštěpené šlachy m. flexor digitorum spfc.; na palci je druhý článek tvarově shodný s třetími články ostatních prstů (!)
- phalanx dist. (tertia) – nejkratší; bazální oválná plocha pro 2. článek, distálně se zužuje a končí rozšířeně; na palmární straně drsnatina → tuberositas phalangis distalis → úpon šlachy m. flexor digitorum prof.
X! sesamské kůstky ruky (ossa sesamoidea) = drobné kůstky, konstantní např. u metakarpofalangového kloubu palce (v místech úponů sval. šlach)

Nahoru