Slezina (lien)

Vypracoval: Libor Luňáček

Obsah:

Popis orgánu

orgán patřící do krevního i lymfatického oběhu; největší lymfatický orgán v těle; CAVE! velmi křehký orgán, při poranění a následném krvácení, odtéká krev do peritoneální dutiny!
rozměry: d 12 cm, š 7 - 8 cm, tl 3-4 cm, hm 150 – 200 g
lok.: levé podžebří, dorzokraniálně od žaludku nalevo; její podélní osa probíhá podél X. žebra (tzv. slezinné žebro), tak že zadní pól obvykle nepřesahuje IX. žebro a je vzdálen asi 3 – 4 cm od trnu Th₁₀, přední pól nepřesahuje XI. žebro, resp. nepřesáhne hranici levé kostoartikulární čáry (spojnice art. sternoclavicularis sin. a chrupavky XI. žebra)
plochy:
- facies visceralis: konkávní, obrácená k útrobám; díky hilus lienis (místo vstupu/výstupu cév, nervů, ... do/z sleziny) je dělena na: i) facies gastrica, ii) facies renalis; X! malá plocha na předním pólu – facies colica
- facies diaphragmatica: konvexní
okraje: margo sup. (s. acutus): ostrý horní okraj, margo inf. (s. obtusus): tupý dolní okraj
póly: extremitas ant.: přední pól, orientován ventrokaudálně, směrem k levému žebernímu oblouku, extremitas post.: zadní pól, orientován dorzokraniálně, směrem k páteři

lig. gastrolienale: peritoneální řasa, fce: spojení slezinného hilu s curvatura major ventriculi; kraniálně přechází v lig. gastrophrenicum
lig. pancreaticosplenicum: fce: spojení mezi cauda pancreatis a slezinným hilem; obsah: vasa lienalia (a. + v.)
lig. splenorenale (lig. phrenicosplenicum): směřuje dorzálně, fce: spojení slezinné branky s L ledvinou a bránicí; X! směrem doprava a kaudálně přechází v mesocolon transversum

povrch: vazivové pouzdro – z pouzdra odstupují do nitra parenchymu sleziny vazivové trámce (trabeculae)
uvnitř: rozlišujeme bílou a červenou pulpu; základní stavební jednotka pulpy (pulpa lienis): retikulární buňky, makrofágy, retikulární vlákna; vzniká síť s "oky", v nich jsou: a) u bílé pulpy – plazmatické buňky, lymfoblasty a lymfocyty, b) u červené pulpy – erytrocyty
- červená pulpa: složena z buněčného retikula (Billrothovy provazce), to je vyplněno krví a tzv. krevními sinusy
- bílá pulpa: lymfatická tkáň – uspořádaná ve folikuly a v nich uložená zárodečná centra jsou oblastmi výskytu B-lymfocytů; X! periarteriální úseky obsahují T-lymfocyty

tepny: a. lienalis (ta se, před vstupem do hilus lienis, dělí na rr. lienales v počtu 5 – 6), jednotlivé větve vstupují do sleziny, dělí se, probíhá v trabekulách a do pulpy vydává pak tepénky (kalibr á 0,2 mm) – tyto větévky se však dále větví a prochází skrze folikuly; po výstupu z folikulů se větví již štětičkovitě (vznikají tzv. aa. penicillatae), dělí se v prekapiláry a nakonec se vlévají do sinusů – odtud pak do žilního systému sleziny
žíly: v. lienalis – odvádí krev do v. portae
míza: odváděna lymf. cévami (probíhají podél tepen), X! lymfa obohacena o lymfocyty
nervy: autonomní – plex. lienalis (pochází z plex. coeliacus)

zásobárna krve, místo zániku poškozených (starých) erytrocytů, obranná funkce, tvorba lymfocytů (bílá pulpa), zásobárna trombocytů