Ledviny (renes)

Navigace: Téma: Močopohlavní ústrojí | Stáhnout v PDF | Fotogalerie

Vypracoval: Libor Luňáček

Obsah:

• Základní fakta
• Vnitřní struktura ledviny
• Topografické vztahy ledviny
• Fixace a obaly ledviny
• Základní funkční jednotka ledviny (nefron)
• Mízní systém ledviny
• Nervy ledviny
• Krevní oběh ledvin
• Moč

Základní fakta

• def.: párový orgán uložený po obou stranách bederní páteře (retroperitoneálně); tvar: fazolovitý (u novorozence lalůčkovitý)
• lok.: ledviny jsou uloženy v rozsahu Th₁₂ – L₃ obratle, hilum renale je vzdáleno 5,0 cm od proc. spinosus bederních obratlů a 2,5 cm od těl bederních obratlů; kaudální pól P ledviny vzdálen od crista iliaca asi 3 – 4 cm, zatímco kaudální pól L ledviny vzdálen asi 4 – 5 cm od crista iliaca, z toho plyne, že P ledvina je uložena níže než L ledvina (asi o ½ – 1 obratle); ledvinné cévy (vasa renalia = a. et v. renalis) – uloženy v úrovni L₁ obratle
• fce: udržení homeostázy (tzn. že vnitřní prostředí musí být izotonické vůči buňkám) → význam: osmoregulace, odstraňování odpadních (resp. toxických) a přebytečných látek z organismu
• mezi odváděné látky patří: voda, ionty solí (např. chloridy, fosfáty, sulfáty, ...), produkty metabolizmu dusíkatých látek, dále zbytky léčiv, přebytečné množství vitaminů

Zevní popis

• plochy:
  • facies ant. - přední plocha, lehce konvexní, orientována ventrolaterálně
  • facies post. - zadní plocha, plošší, orientována dorzomediálně
• póly:
  • extremitas sup. - horní pól, širší a plošší
  • extremitas inf. - dolní pól, užší a tlustší
• okraje:
  • margo lateralis – zevní okraj, konvexní
  • margo medialis – vnitřní okraj se zářezem → hilum renale

Hilum renale = ledvinová branka = místo vstupu/výstupu krevních a lymf. cév, nervů a močových cest (pánvička ledvinová); pokračuje do sinus renalis.

Sinus renalis = "dutina" v ledvině, pokračování hilum renale, obsah: tuk. tkáň, krev. a lymf. cévy, nervy, kalichy ledvinné a pánvička ledvinná.

Rozměry, hmotnost

• hmotnost: 130-170 gramů (♂ > ♀), L ledvina > P ledvina; poměr hmotnosti obou ledvin k celk. hmotnosti jedince: a) u dětí do 10 let – 1:140, b) u dospělých jedinců – 1:200 až 1:225
• rozměry: d – 12 cm, š – 6 cm, tl – 3 cm
• novorozenec: d – 4,3 cm, š – 2,6 cm, tl – 2,4 cm, hm – 11 až 12 gramů

Nahoru

Vnitřní struktura ledviny

Barva - červenohnědá, stejnoměrná, konzistence – tuhá, plastická, povrch – u dospělého hladký, u novorozence rozdělen rýhami → renculi → renkulizace ledviny.

• povrch ledviny:
  • capsula fibrosa = tuhé vazivové pouzdro, na ledvinu je pevně fixováno pouze v sinus renalis; histologie: ↑↑ kolagen. vlákna, ↓↓ elast. vlákna, v hlubších vrstvách roztroušeny buňky hladké svaloviny
• kůra ledviny:
  • cortex renalis = kůra ledvinová, char.: tl – 6 mm, světlá a jemně zrnitá; stavba: a) pars convoluta = glomeruly + přilehlé stočené kanálky, b) pars radiata = radiálně uspořádané sběrací kanálky; do dřeně vysílá výběžky – columnae renales (Bertini)
  • lobulus corticalis = korový lalůček = korová oblast zásobovaná jednou a. interlobularis
• dřeň ledvinová:
  • medulla renalis = dřeň ledvinová; char.: tmavší a žíhaná; stavba: přímé úseky ledvinových kanálků + sběrací kanálky; vytváří pyramides renales = ledvinné pyramidy: 6-20 útvarů podobných jehlanům s basí obrácenou směrem ke kůře; části: a) basis pyramidis = baze ledvinné pyramidy, lok.: na hranici kůry a dřeně, b) papillae renales = papily – zaoblené hroty pyramid, které jsou zasazeny do kalichů, c) area cribrosa = dírkovaný povrch papily - foramina papillaria = otvůrky na area cribrosa, jsou tvořeny ústími ductus papillares; do kůry zasahuje výběžky → pars radiata corticis (Ferreinovy pyramidy)
  • lobus renalis = renculus = pyramida ledvinná + příslušný okrsek kůry. X! Za vývoje se zakládá asi 6 renkulů → postupným podélným dělením → 10-20 renkulů

Nahoru

Topografické vztahy ledviny

• levá ledvina:
  • zadní plocha: horní polovina ledviny se opírá o bránici, ostatní části o zadní stěnu břišní (v mediolateriálním směru: m. psoas major, m. quadratus lumborum, m. transversus abdominis)
  • přední plocha (v kraniokaudálním směru): žaludek, pankreas, laterokaudálně flexura coli sin., mediokaudálně kličky jejuna, laterokraniálně ještě slezina, na horním pólu nadledvina
• pravá ledvina:
  • zadní plocha: horní polovina le dviny se opírá o bránici, ostatní části o zadní stěnu břišní (v mediolateriálním směru: m. psoas major, m. quadratus lumborum, m. transversus abdominis)
  • přední plocha (v kraniokaudálním směru): játra, žlučník, laterokaudálně flexura coli dex., mediokaudálně colon transversum (+ mesocolon transversum), z mediální strany na hilum renale naléhá pars desc. duodeni, nad ní v. cava inf, na horním pólu nadledvina

Nahoru

Fixace a obaly ledviny

• obaly ledviny: a) vazivové pouzdro = capsula fibrosa renis, b) tukové pouzdro ledviny = capsula adiposa renis
• fascie ledviny (fascia renalis) = zdvojená subperitoneální fascie, která obklopuje ledvinu spolu s nadledvinami a tuk. tělesem; rozlišujeme: a) lamina praerenalis (Gerotae) – tenká, probíhá přes velké cévy (aorta, VCI) z jedné ledviny na druhou, b) lamina retrorenalis (Zuckerkandli) – silnější, začíná na bederní páteři, laterálně se spojuje s lamina praerenalis; oba listy renální fascie se kraniálně a laterálně spojují, kaudálně jsou "otevřené" → tukové vazivo zavzaté do renální fascie tak "komunikuje" se subperitoneálním vazivem retroperitonea
• corpus adiposum pararenale = "velké" tuk. těleso, lok.: dorzálně od ledvin, mezi lamina retrorealis fasciae renalis a fascia transversalis (resp. fascia endoabdominalis), začíná se vyvoje – 2.-3. rokem života; ↑věk → ↓ tuk. tkáň → ↓ mohutnost tuk. tělesa

Nahoru

Základní funkční jednotka ledviny - nefron

• def.: základní stavební a funkční jednotka ledviny vznikající původně z metanefrogenního blastému
• stavba: ledvinové tělísko (corpusculum renale Malpighi) + ledvinné kanálky (tubuli renales)
  • ledvinové tělísko: slouží k filtraci krev. plazmy, při které vzniká tzv. primární moč (= ultrafiltrát krev. plazmy), tělísko složeno z klubka vlásečnic (glomerulus – ten má svou přívodnou tepénku vas afferens a odvodnou tepénku vas efferens), které je "vtlačeno" do Bowmannova váčku (= pouzdro ledvinového tělíska, 2 listy – zevní a vnitřní, mezi nimi uzavřen interkapsulární prostor, do kterého uniká prim. moč); na tělísku popisujeme: a) cévní pól, b) močový pól; rozlišujeme ledvinová tělíska: a) kortikální – uložena v povrchové vrstvě kůry, b) juxtamedulární – tělíska v hlubších vrstvách, v blízkosti dřeně
  • ledvinové kanálky (tubuli renales): dělíme na: a) stočené kanálky (tubuli renales contorti) – ty dále dělíme na stočený kanálek I. řádu (proximální tubulus) a stočený kanálek II. řádu (distální tubulus), b) přímé kanálky (tubuli renales recti)
    • proximální tubulus (portio proximalis tubuli nephroni): d – 15 mm, průměr 65 μm, dělí se na: pars convoluta (stočená část, uložená v kůře) a pars recta (přímý úsek, zasahuje do dřeně)
    • Henleova klička (ansa nephroni): 2 části – sestupné a vzestupné raménko (pars desc. et asc.), průměr tubulů 10 – 15 mikrometrů
    • distální tubulus (portio distalis tubuli nephroni): d – 12 mm, průměr 20 – 50 mikrometrů, 2 části – pars recta (delší, 7 mm, probíhá ve dřeni) a pars convoluta (kratší, 5 mm, uložen v kůře)

Intrarenální vývodné cesty močové

• sběrací kanálky (tubuli colligentes): probíhají radiálně celou dření od striae medullares až po papilu, d – 20 mm, průměr od 40 mikrometrů; výstelka: 1-vrstevný prizmatický (cylindrický) epitel
• papilární vývody (ductus papillares): vznikají spojením několika sběracích kanálků, průměr 200 – 300 mikrometrů (v terminální části), vyúsťují na area cribrosa

Juxtaglomerulární aparát

• def.: endokrinní složka ledviny, produkující renin, který pak prostřednictvím angiotenzinového systému ovlivňuje (resp. výrazně řídí) TK a produkci aldosteronu, dále erytropoetin (tzv. renální erytropoetický faktor)
• lok.: v oblasti cévního pólu ledvinového tělíska
• složky: macula densa, mesangiální buňky, vlastní juxtaglomerulární buňky

Nahoru

Mízní systém ledviny

• mízní cévy ledvin dělíme: a) povrchové – v ledvinovém pouzdru, b) hluboké – v parenchymu ledviny
• X! mízní cévy ledvin mají spoje s mízními cévami okolních orgánů; lymf. uzliny: nodi lymphatici lumbales sup., uzliny podél VCI

Nahoru

Nervy ledviny

Ilustrace 1: Schéma nervového zásobení ledviny

• reflexogenní zóna (Abrahám) = speciální nervová zakončení lokalizována při odstupu a. renalis z břišní aorty; fce: presoreceptor → reflektorická regulace množství krve pro glomeruly
• ganglion renale (Hirschfled) – velké autonomní ganglion lokalizované na crus bránice

Nahoru

Krevní oběh ledvin

Tepenný systém

Ilustrace 2: Tepenný systém ledviny

• Brödelova čára (= avaskulární zóna) – hranice předního a zadního okrsku uložená dorsálně za zevním okrajem; méně vaskularizovaná; hranice není skoro nikdy rovná, X! nemá stálou polohu
• variace ledvinových tepen - častý výskyt (20-31 %) vedlejší ledvinových tepen = aa. renales accessoriae; dělíme na:
  • akcesorní tepny – vstupují do ledviny v hilu
  • aberantní tepny – vstupují do ledviny mimo hilus (nejčastěji jako polární)
• A-V spojky v ledvině: char. + fce: umožňují přímý přechod krve z tepének do žil → regulační systém pro průtok krve ledvinou; lok.:
  • v sinus renalis
  • na hranicích kůry a dřeně
  • v capsula fibrosa
• kolaterální krevní cévy ledviny - vznik: nejčastěji z prvních 3 aa. lumbales (méně často z okolních tepen); do ledviny vstupují: pleteněmi kolem močovodu a pánvičky ledvinové, v ledvinovém pouzdru
• transparenchymatózní ledvinné tepny - prostupují parenchymem ledviny od sinus renalis k povrchu ledviny a naopak; řadíme zde, např. aa. aberantes renis, aa. perforantes renis (ty směřují k tuk. pouzdru ledviny)

Žilní systém

Ilustrace 3: Žilní systém ledviny

Nahoru

Moč

• ledvinami proteče asi 1 500 litrů krve/den → 150 – 170 litrů primární moči → á 1,5 litrů definitivní moči
• diuréza = množství moče vytvořené za časovou jednotku
• průměrné složení definitivní moči: H₂O (cca. 1 200 ml), močovina urea (á 30 g), malé množství kys. močové, kreatinin, anorganické ionty (Na⁺, K⁺, Cl^-, Mg²⁺, Ca²⁺, sírany, fosforečnany, ...), přebytečné vitaminy (rozpustné v H₂O), zbytky léčiv, ...
• moč zdravého člověka NEOBSAHUJE: glukosu, krev, proteiny, hnis
• řízení vylučování:
  • látkově – vazopresin, renin, mineralokortikoidy (aldosteron)
  • nervově

Nahoru